Každý, kdo má to štěstí, že má k dispozici zahradu, ať už je to malý kousek v chatové kolonii nebo rozlehlý prostor u chalupy či rodinného domu, ji využívá nejen k odpočinku, ale také k pěstování ovoce či zeleniny. Prodloužit sezonu pomáhá skleník i pařeniště.
Většina zeleniny, kterou běžně pěstujeme v našich podmínkách, nesnese ani mráz, ani nižší teploty. Pokud bychom ale s výsadbou čekali, až bude opravdu teplo, první sazeničky a semínka bychom dávali do země nejdříve v polovině května. To je celkem pozdě, protože už bychom se nemuseli dočkat úrody vzhledem k podzimním mrazíkům. Většina zahrádkářů a pěstitelů proto využívá pařeniště a skleníky, ve kterých je možné začít s předpěstováním dříve a také sklízet později než na volné zahradě.
Skleník využijeme po celý rok, jak pro předpěstování sazenic, tak následně pro přímou spotřebu. Když okolní příroda ještě spí, ve skleníku už můžeme zasít mangold, špenát nebo ředkvičky, které lze sklízet za pár týdnů. Využijeme tak volnou plochu předtím, než do něj zasadíme rajčata, okurky a další oblíbenou zeleninu. Bloky skleníků jsou vyplněny sklem nebo polykarbonátem, který je také odolný vůči výkyvům počasí a má dobrou tepelnou izolaci. Pařeniště je takový skleník v menším, bývá maximálně 50 cm vysoký a jeho stříšku lze odklopit. Právě přes stříšku, která je průhledná, se vnitřní prostor ohřívá. Pokud bychom pro rostliny chtěli ještě větší teplo, přidáváme na dno hnůj nebo nevyzrálý kompost, který díky rozkládacím procesům teplo vytváří. V pařníku můžeme rozpěstovat sadbu a následně ho využít pro pěstování například okurek nebo salátů, kterým se v něm velmi daří.
Rostliny ve skleníku či pařeništi nejsou ohroženy chladem a střídáním teplot a nemůže na ně ani vítr, déšť nebo kroupy. Bývají také mnohem lépe chráněny před nálety ptáků, kteří nám ničí úrodu.
